Na přelomu května a června jsme si užili program se studenty oboru Dramaterapie z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Anetou a Radimem.

V rámci prvního setkání se studenti s dětmi seznámili hrou, která spočívala ve spojení jmen s pohybem. Všichni po sobě jména a pohyby zopakovali. Děti tedy hravou formou trénovaly kromě fantazie i paměť, hrubou motoriku a řeč. Naladili jsme se hrou elektřina. Obyčejným tlesknutím směrem doprava jsme si předávali elektřinu po kruhu stále rychleji a bez zastavování, přitom jsme se koukali do očí tomu, komu jsme ji posílali. Po natrénování jsme si vyzkoušeli těžší variantu hry s možností změny směru proudu. Hra byla zaměřená na skupinovou dynamiku, sjednocení skupiny, trénování pozornosti a rychlost. Zahráli jsme si obdobu molekul. Děti chodily po prostoru a podle zadání na signál utvořily dvojice, trojice, čtveřice. Rozvíjely tak pozornost, prostorové vnímání, matematické myšlení i rychlost.

Při dalších setkáních jsme se naučili hry zaměřené na skupinovou dynamiku, pozornost, rychlost, rozvoj řeči a neverbální projevy. Zaujala nás hra s názvem Gordický uzel. Stáli jsme v kruhu blízko u sebe, zavřeli jsme oči, natáhli ruce do středu kruhu a chytli se za ruce někoho jiného. Poté jsme otevřeli oči a měli jsme na světě Gordický uzel. Ten jsme museli pomocí překračování a otáčení kolem ostatních rozplést, ale nesměli jsme se nikoho pustit. Hra probíhala neverbálně s případnými doplňujícími komentáři. Tato kontaktní hra byla zaměřená na důvěru ve skupině, motoriku a logické myšlení.

Třešničkou na dortu byla stopovaná. Hru nám připravila a vymyslela Aneta. Skupina dětí spolu s Radimem sledovala stopy namalované křídou na ulici. Na děti čekal krátký okruh okolo školy. Po cestě děti hledaly písemná zadání úkolů na vyznačených stanovištích. Děti si vyzkoušely vyrobit společnými silami panáčka z přírodnin, nasbírat pět šišek a trefit se do terče v podobě stromu, skákat jako žáby po chodníku, jet jako jedna velká mašinka na další stanoviště, natrhat společnou kytici, napsat křídou svá jména na chodník a k tomu nakreslit malý obrázek, závod v běhu na šesté stanoviště a zpátky, při chůzi na vyznačeném úseku nešlápnout na spáry v chodníku, najít schovanou Anetu na zahradě školy a tiše si k ní přisednout.

Pro děti byla závěrečná hra velkým dobrodružstvím, zábavou, odreagováním a došlo při ní také k utužení vztahů ve skupině. Hra v dětech navíc podpořila zvídavost, cílevědomost, trpělivost a soutěživost.

Děkujeme tímto Anetě a Radimovi za příjemné dny. Jejich nápady byly pro nás velkou inspirací. Hry si určitě zopakujeme.

Fotografie naleznete ve Fotogalerii.

Autorky příspěvku: Aneta Viktorová, Mgr. Petra Dostálová

Autorka fotografií: Mgr. Petra Dostálová