Se začátkem každého školního roku přichází adaptační období dětí, zvláště těch nově příchozích. Troufám si napsat, že ve většině případů jej máme zdárně za sebou. Samozřejmě vždycky je to i se slzičkami, ale letos jich zase tolik nebylo.

Byli jsme všichni upřímně moc rádi, že jsme se mohli vrátit k téměř „normálnímu chodu“ jako v období před covidem, aspoň co se týče oblíbených akcí MŠ. Takže hned 2. září mohly proběhnout třídní schůzky na zahradě školy se společným posezením s dětmi i s rodiči u táboráku, také jsme zhlédli pohádku „O pejskovi a kočičce a pyšné noční košilce“, absolvovali jsme několik třídních výletů do lesa na Svatém Kopečku, na Poděbrady i do Ústína. V rámci poznávání okolí školy jsme podnikali vycházky na různá hřiště, kolem řeky Moravy i do rozária. Hodně času jsme také trávili na zahradě školy, protože počasí bylo ještě ideální jak na hry s pískem, tak třeba i ježdění na kolech a koloběžkách.

Seznamovali jsme se nejen s prostředím, ale také s lidmi, kteří jsou kolem nás. Zářijovým tématem jsou mimo jiné i lidská povolání, a tak jsme se zajímali o to, koho potkáváme na chodbách naší školy a co vlastně celý den dělají. Takto jsme absolvovali i několik „miniexkurzí“ – u pana školníka nebo paní uklízečky. Celý měsíc jsme zakončili ve čtvrtek 30. září návštěvou u olomouckých hasičů.

Září uteklo jako voda a my pomalu vplouváme do dalšího měsíce a těšíme se, že říjen bude asi sice už o něco chladnější, ale zato barevnější😊

Autorka příspěvku: Mgr. Marie Pečivová

Autorka fotografií: pedagogičtí pracovníci MŠ

Překlad do znakového jazyka