Ve středu 10. května jsme se opět oblékli do cvičebních úborů. Nutno říci, že děti to dělají moc rády. Hlavně proto, že již tuší, že budeme cvičit!!! Přilétl i sokolík Pepík a s ním i ježeček Mareček. Na programu tedy byly hlavně pohybové aktivity s míči. Děti se zdokonalovaly v manipulaci s nejrůznějšími typy i velikostmi míčů, dále v hodu na cíl, do dálky i do koše, v kopání a nejstarší děti nacvičovaly základy driblingu.

Ve spolupráci s SPC se k nám čas od času připojí i nějaké děťátko s maminkou, u něhož postupně probíhá jakýsi „proces přivykání na MŠ“. Tentokrát se k nám přidal společně s kolegyní Mgr. Tichou i malý Kája s maminkou a malou sestřičkou. Cvičení mu šlo moc hezky. V kolektivu ostatních dětí, kamarádů, totiž dítě většinou úplně zapomene, že je v cizím prostředí. Navíc má v pozadí maminku, což je pro něj jistota. Ze zkušeností se nám podobné zvykání si na MŠ osvědčilo. Děťátko, které pak přijde v září už bez maminky, se obvykle lépe a rychleji na známé prostředí adaptuje.

Celé aktivní dopoledne v tělocvičně pak již tradičně zakončila veverka Věruška se svými grafomotorickými cviky v herně MŠ. První ročník projektu České obce sokolské se pomalu chýlí ke konci. Děti jednotlivé pohybové dovednosti trénují s tetami po celý měsíc a postupně získávají do svého deníčku nálepky za splněné úkoly. Už teď se ale těšíme na červnové setkání se sokolíkem Pepíkem a jeho kamarádkou kobylkou Emilkou.

Autorka příspěvku: Mgr. Marie Pečivová

Fotografie pořídila: Mgr. Marie Pečivová, Mgr. Alexandra Tichá