Na začátku školního roku 2025/2026 se žáci a pedagogové těšili na třídenní adaptační pobyt v resortu Baldovec. Bohužel týden před očekávaným odjezdem řada žáků onemocněla a virózy se nevyhnuly ani učitelskému sboru. Baldovec byl tedy v ohrožení. Nakonec, jak se říká, „ zdravé jádro“ vydrželo a na Baldovec jsme odjeli. Na recepci nás přivítala usměvavá paní recepční. V restauraci s námi domlouval jídelníček nám již dobře známý pan šéfkuchař a o čtvrteční celodenní program pro žáky se postaral oblíbený pan Ovečka se svým týmem.

Po příjezdu, ubytování v chatkách a obědě nás čekal středeční odpolední program. Žáci byli rozděleni do skupin a na jednotlivých stanovištích plnili úkoly. Na prvním stanovišti se učili řezat pilou. Nebojte se, jednalo se o pilu ruční, ne o motorovou. Na druhém stanovišti si zopakovali základy první pomoci. Na třetím stanovišti se naučili základy žonglování. Na posledním stanovišti si  žáci mohli vyzkoušet chůzi se slepeckou holí. Za splněné úkoly pak dostali brambory, cibuli, česnek, špekáčky, papriku, sůl, pepř a majoránku. Napadá vás, co s těmito surovinami žáci udělali? Společně jsme vařili kotlíkový guláš. Ten vám ale byl!!

Druhý den jsme svá těla začali trochu otužovat při parádní rozcvičce v ranní rose, následovala snídaně a po ní jsme z rozhlasu slyšeli nám již dobře známou znělku z pevnosti Boyard. Žáci, kteří na Baldovci byli minulý rok, již věděli, že je čeká celodenní program s lektory z pod vedením pana Ovečky. Živé kuželky, střelba z luku, koňské dostihy, vyrobení ochranného obalu pro vajíčko, které se házelo z vysoké věže, to je jen malý výčet aktivit, které nás pobavily a mnohému naučily. Na závěr náročného dne jsme si společně zazpívali.

Páteční den se nesl v duchu odjezdu zpátky do Olomouce.

Z vyjádření Tomáše, žáka I. ročníku: „ Moc se mi tady líbí. Proč zde nemůžeme být celý týden? Kdy sem zase společně pojedeme?“

Z těchto vět je patrné, že se nám Baldovec opět vydařil.

Autorka článku: Mgr. Regina Valentíková

Autoři fotografií: tým SŠ