Kdo dnes nebyl kůže líná,
vyjel s námi do Droždína.
Jali jsme se objevovat nepoznaná území,
Flamengo tam má svůj oddíl – pro koníčky zázemí.
Hned se také ukázaly pro jezdectví vlohy,
když jsme koním vazelínou natírali nohy.
Hřebelcovat také zvládnem, což nás velmi těší,
viděli jsme, jak se sedlo na koňský hřbet věší.
S koňmi jsme si potykali – Ája, ta má flíčky,
bílá Velis jistě umí skákat přes ty příčky.
Máši jsme k ohlávce přicvakli lano,
na parkur nedošlo, na jízdu ano.
A tak slečna s lysinkou i její kolegyně
nepásly se příliš dlouho volně na pastvině.
Místo toho na své hřbety vzaly naše těla,
pohled na svět takhle z výšky je zkušenost skvělá.
Všichni jsme si užili tu chvilku, kdy jsme „na koni“,
zkuste si to příště taky, jistě vám to zavoní.

Autorka příspěvku: Mgr. Eva Svobodová