Tenhle příspěvek píšu pro mé žáky. A taky pro rodiče mých žáků. A nesmím zapomenout ani na své báječné kolegyně.

Je tomu už rok, co jsme se poprvé, zcela nečekaně, ocitli na dálkové výuce. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Škola a učení se úplně změnili. Začátky nebyly snadné, ale poprali jsme se s tím nejlépe, jak to šlo.

A od té doby jsme to zažili ještě dvakrát. Takže teď „slavíme“ vlastně takové smutné první výročí. Ale na rozdíl od loňska, teď už jsme byli dokonale připravení. Měli jsme natrénováno, techniku vyladěnou a systém práce vyzkoušený.

Ale ani sebelepší příprava a trénink nás nezbavili myšlenek na to, že to není úplně to, co bychom chtěli a jak jsme si školu a čas strávený v ní, představovali. A to může být frustrující
a vyčerpávající.

A i proto Vám, mí milí žáci a rodiče, chci říct: KLOBOUK DOLŮ!

Jak rychle jste se znovu přizpůsobili této situaci. Jaké všechny nové dovednosti jste si osvojili. Ale hlavně, že to po celém tom roce, kdy jste se mnoho dní učili z domu místo ve škole-naživo, kdy jste své kamarády vídali přes obrazovku, místo vedle sebe v lavici, kdy jste místo s nepíšící propiskou často bojovali s nefungující technikou, pořád ještě zvládáte.

Že se každé ráno zvednete z postele, zapnete počítač, zapojujete se v online hodinách
a vypracováváte zadané úkoly. A pokaždé jste usměvaví a veselí. A vypadá to, že se na naše hodiny pokaždé těšíte.

Díky, moji žáci, za Váš přístup a za Vaši snahu.

Díky Vám, rodiče, za podporu, kterou svým dětem poskytujete a tím pomáháte i nám – učitelům. Je to už dlouhé a je to náročné pro všechny a občas to doléhá na každého z nás. Únava, demotivace, úzkost a nejistota z toho, jak dlouho to ještě potrvá.

Ale JSME V TOM SPOLU A SPOLU TO ZVLÁDNEME!

Díky Vám, že jste to nevzdali a dál bojujete. Moc si toho vážím!

A už se moc těším, až zase všichni zasedneme na ty své židličky, do svých lavic. Až zase vyběhneme na zahradu na Domečku a budeme tam kreslit na zeď malůvky nebo vyrábět obří bubliny z bublifuku. A až si dáme pauzu od monitorů a budeme se moct na sebe koukat přímo z očí do očí.

Snad to bude brzy! Už se na Vás všechny moc těším!

Vaše učitelka Gábina.

Autor textu: Mgr. Gabriela Budínová