Je mrazivé čtvrteční ráno. Na mostě nad řekou Moravou čeká 42 žáků naší školy na autobus. Slunce slibuje hezký den. Všichni se těší na projektový den do Světa techniky v Ostravě.

Jen co jsme se dočkali autobusu a mikrobusu, coby nadšení výletníci jsme nasedli a jelo se. Už samotná cesta byla zážitkem, neboť za okny se nám míhaly hezké výhledy do krajiny. Při příjezdu na mnohé silně zapůsobil areál železáren Vítkovic, jehož rezavá syrovost vzbuzuje respekt.

V samotném Světě techniky se po svačině naši žáci rozdělili do tří předem vybraných skupin podle druhu programu. Dostali jsme na oblečení samolepku – kolečko s barvou naší skupiny, a v patách instruktorů jsme se vydali do útrob budovy.

Jedna skupina absolvovala výtvarně zaměřený program s názvem Malování vlnou. Děti si samy zkusily techniku suchého plstění. Obarvená vlákna ovčího rouna se speciální jehlou zapichují do podložky, a tím vzniká obrázek. Musím děti pochválit, byly velmi šikovné. Nezlomily ani jednu jehlu a prsty zůstaly téměř všechny 🙂 Výsledné obrázky si děti vzaly domů.

Druhá skupina se účastnila programu Neživá voda a Kouzelný oxid. Tyto aktivity nám ukazovaly různé fyzikální a chemické vlastnosti látek, které můžeme nalézt třeba i doma v kuchyni, a které spolu v reakcích mohou „kouzlit“! Děti nadšeně přihlížely pokusům, při kterých „vybuchla sopka“, „odstartovala raketa“ atd. Mnohé si i samy vyzkoušely. Přivezli jsme si návod a „kouzla“ s vodou, olejem a sodou si budou moci zkusit i další žáci v našem Světě techniky Kosmonautů :-).

Třetí skupina absolvovala nejen technicky zaměřený program robot Ozobot, ale stihla nahlédnout i do dalších expozic, takže nadšení ze „světa techniky“ bylo o to dokonalejší. V rámci programu se děti učily pomocí barevných kódů ovládat dráhu robotů. Ozobot je robot velikosti a tvaru vajíčka, který plní pokyny podle barvy namalované na podložce, po které jede. Každý měl k dispozici papírový plán a barevné fixy. Děti vybarvily podle instrukcí trasu, a pak se už jen dívaly, jak je jejich robot poslouchá a jestli jede podle plánu.

Po programech se děti občerstvily, nakoupily suvenýry a cestou domů mnohé spokojeně usnuly 🙂

Závěrem chci poděkovat paní učitelce Hlouškové, která projektový den měla na starosti, že nás jím hezky provedla. Myslím, že všichni viděli, naučili se a vyzkoušeli si něco nového, nalezli inspiraci a odjížděli spokojení. Velká hodnota tohoto místa je kromě estetické a naučné roviny v přístupnosti dětem. Vše si mohou osahat, mačkat, manipulovat, posouvat – a to mají děti rády, neboť je to pro ně přirozené zkoumání světa. Pro ty, kteří ještě vítkovický Svět techniky nenavštívili, vřele doporučuji.

Autorka textu: Mgr. Barbora Anna Štěpánková

Autoři fotografií: pedagogové ZŠ

Překlad do znakového jazyka